souhlasím Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

O francouzštině se říká, že je těžké se ji naučit. Není, pokud cestu za tímto cílem uchopíme jako dobrodružství, na jehož konci nás čeká nejen poznání této krásné země, milých lidí (pokud se ovšem alespoň maličko snažíme mluvit jejich řečí), ale hlavně ochutnávka všech rozmanitých gurmánských specialit od sýrů až po vína, a k tomu ještě za podmanivého poslechu šansonů třeba Edith Piaf, Jacqua Brela či Zaz. Kdo má alespoň malý hudební sluch, tomu půjde francouzština snadněji, kdo nemá, dožene to snahou, protože učit se francouzštinu, to je radost a není nikdy pozdě se o to pokusit.

Já začala na libereckém gymnáziu, pokračovala na FF UK v Praze studiem francouzské a české literatury a pedagogiky, projela Francii křížem krážem stopem, po Sametové revoluci pobyla tři měsíce na stáži v Nice a školu zakončila prací „Píseň ve výuce francouzštiny na českých školách“. Od té doby dávám soukromé lekce, učila jsem několik let na benešovském gymnáziu a od roku 2005 působím jako lektorka hudby na Lycée Francais de Prague. Protože mám ale ze všeho nejraději Liberté, Égalité et Fraternité, živím se též jako potulná zpěvačka, co brázdí české kraje a v MŠ a ZŠ s dětmi interaktivně spoluvytváří svá výchovně hudební divadélka (www.hamajdova.estranky.cz), občas zazpívám i dospělým zhudebněné básně českých a francouzských poetů či známé šansony.

Věřím, že v Penny lane potkám a nadchnu pro francouzštinu nové tváře (děti, mládež i dospěláky) a že se společně vydáme na Tour de France od Les Alpes přes Cote d´Azur, Provence, Pyrenées, Aquitaine, Loire, Bretagne, Normandie, Champagne, Alsace et Bourgogne až do Paříže, kde na Tour Eiffel naši cestu završíme.